Právě v kině uvidíte - klasickou pohádku Dešťová vila

Živly, které ovládají zemi - vzduch, oheň, země a voda - provádějí „pravidelnou inspekci“. Za všechny živly sledujeme Vodu, které lidé říkají Dešťová víla. Jde krajem převlečena za chudou ženu. Pozná, že lidé skutečně začali myslet hlavně na peníze, že se vytrácí láska a dobro. Jsou to jen slova bez ceny.

Zástupcem takových lidí je sedlák Lakota, jehož syn Ondra miluje chudou Květušku. Jejich lásku sedlák nerad vidí. Žádné bohatství ten cit neslibuje.

 

Když se živly vrátí před svého „šéfa“ slunce, žádají tvrdé potrestání. Slunce váhá, ví, že lidi jsou lidi, jiné nemá, i přes chyby je má rád, ovšem je přehlasován. V poslední chvíli mu pomůže Dešťová víla. Požádá slunce, jestli by nemohla lidi potrestat sama. U ostatních živlů je to přijato s nevolí, bude příliš mírná, ale slunce souhlasí.

„Jaký to bude trest?“

„Vezmu jim déšť,“ říká Dešťová víla.

Kraj sužuje sucho. Lidé nemají co sklízet, obilí neroste, sena jsou skoro spálena. Jediný, kdo je spokojen, je sedlák. Má pole a louky na mokřinách, kde se ještě stále drží vláha a jeho úroda je dobrá. Ale pochopitelně ví, že voda tam nebude věčně. Proto, když Ondra požádá o ruku Květušky, vychytrale využije situace:

„Dostaneš Květušku, když zařídí, aby začalo pršet.“

Ve skutečnosti to nemyslí vážně. Nedal by svolení ani kdyby přivolala období dešťů.

Úkol je to nemožný. Nikdo neumí přivolat déšť, nikdo neví, jak to udělat. Sice se říká, že za celé sucho může ta chudá žena, co šla krajem jako žebračka, ale copak se tomu dá věřit, když to tvrdí ponocný, děda pohádka, zapomnětlivý popleta, který má v šosu vždycky jen placatici kořalky?

Opravdu to vypadá celé jako nesmysl, ale Květuška se rozhodne, že půjde za Dešťovou vílou vyprosit déšť. Ondra chce jít s ní, ale sedlák ho nechá uspat opojným lektvarem od kořenářky. Květuška musí jít sama. Ondra se vydává po jejích stopách, až když přestane kouzlo účinkovat, ale jejich cesty se už nesejdou.

 

Květuška jde, vyptává se, nikdo neví kde víla bydlí. Na konci světa Květuška propadne beznaději. Pláče, slzy tečou. Jak se první slza dotkne země, objeví se z té kapičky vody Dešťová víla. Opravdu, jako by bydlela v každé upřímné slze.

A tak si odvede Květušku do svého „ dešťového království“, kde se mraky vaří a posílají do světa lidí. Víla slíbí Květušce pomoct, ale jen, když Květuška splní její tři úkoly.

Úkoly to budou těžké, přetěžké a ani po jejich splnění nebude mít Květuška s Ondrou vyhráno. Lakota je nenapravitelný...